Hypertenze je dlouhodobá interakce mezi genetickými a environmentálními faktory a rizikové faktory, které ovlivňují vznik hypertenze, lze rozdělit na rizikové faktory neměnné a ovlivnitelné.
3.1 Neměnné faktory
3.1.1 Věk a pohlaví: Výskyt hypertenze se zvyšuje s věkem. U jedinců starších 35 let se incidence zvyšuje o 10 % na každých 10 let věku; Výskyt onemocnění u žen před menopauzou je nižší než u mužů, ale vyšší po menopauze. Ať už muž nebo žena, průměrný krevní tlak se zvyšuje s věkem, zejména systolický.
3.1.2 Genetické faktory: Hypertenzní pacienti mají často rodinnou anamnézu a hladiny krevního tlaku jejich přímých příbuzných jsou vyšší než u jejich nepřímých příbuzných stejného věku. Děti, jejichž oba rodiče mají hypertenzi, mají vyšší riziko rozvoje hypertenze; Děti s normálním krevním tlakem od obou rodičů mají pouze 3% šanci na rozvoj hypertenze; Děti, jejichž krevní tlak je u obou rodičů vyšší než normální, mají 45% pravděpodobnost vzniku hypertenze; Korelační koeficient hypertenze u jednovaječných dvojčat (sester) může dosáhnout 55 %.
3.2 modifikovatelné faktory
3.2.1 Nadváha a obezita: Index tělesné hmotnosti (BMI), referenční index pro hodnocení poměru hmotnosti k výšce, se vypočítá vydělením hmotnosti (kg) druhou mocninou výšky (m). Pohybuje se od 18,5 do 23,9 a považuje se za normální hmotnost; BMI 24-27,9 znamená nadváhu; BMI Větší nebo rovno 28, Pro obezitu. Výskyt hypertenze u obézních jedinců je 2-6krát vyšší než u neobézních jedinců. S každým zvýšením hmotnosti o 10 kg se systolický krevní tlak zvýší o 2-3 mmHg a diastolický krevní tlak o 1-3 mmHg. V posledních letech výzkum také zjistil, že nejen lidé s nadváhou jsou náchylnější k hypertenzi, ale s hypertenzí souvisí i distribuční charakteristiky tělesného tuku. Když se nadměrný tělesný tuk koncentruje v břiše a vytváří dostředivou obezitu (obvykle měřenou poměrem pasu a boků), běžně známou jako celkové břicho, je riziko rozvoje hypertenze mnohem vyšší než u běžné populace.
3.2.2 Strava s vysokým obsahem soli, vysokým obsahem tuku, nízkým obsahem draslíku a nízkým obsahem vápníku: 75 % příjmu sodíku v lidském těle pochází ze stravy a fyziologická potřeba sodíku je velmi nízká. Dospělí konzumují 1-2 gramů soli denně, aby uspokojili své fyziologické potřeby. Jíst příliš mnoho soli může vést k vysokému krevnímu tlaku. Draslík ve stravě může působit proti antihypertenznímu účinku sodíku, ale obsah draslíku ve stravě čínské populace je obecně nízký. Vysoký obsah sodíku a nízký draslík mají velmi nepříznivý vliv na krevní tlak. Kromě toho je za jeden z nich považován i nedostatečný příjem vápníku a kvalitních bílkovin a také nadměrný příjem nasycených mastných kyselin, tedy snížení poměru nenasycených mastných kyselin k nasyceným mastným kyselinám (P/s ratio). faktory přispívající ke zvýšenému krevnímu tlaku.
3.2.3 Dlouhodobé nadměrné pití: Muži, kteří pijí více než 20-30 gramů denně a ženy, které pijí více než 10-15 gramů denně, jsou považováni za nadměrné pití. [Převodní vzorec čistého alkoholu (etanolu): g=spotřeba alkoholu (ml) X obsah alkoholu (%) X 0.8 (měrná hmotnost etanolu). Například vypití 50 ml 60stupňového Baijiu=50 x 60 % x 0.8=24 g čistého alkoholu.] Alkohol může způsobit hypertenzi, zhoršit hypertenzi a poškodit srdce a mozek plavidla. Účinky alkoholu na krevní tlak lze rozdělit na účinky akutní a chronické. Akutní účinky se týkají účinků několik hodin po požití alkoholu. Obecně se má za to, že vazodilatace, zrychlený průtok krve a duševní uvolnění po pití může dočasně způsobit snížení krevního tlaku, ale zvýšená srdeční frekvence a zvýšený srdeční výdej mohou způsobit určité poškození srdce. Chronické účinky mohou způsobit zvýšení krevního tlaku po několika dnech, přičemž čím více alkoholu konzumujete, tím vyšší je krevní tlak. Pití malého množství červeného vína může působit preventivně na ischemickou chorobu srdeční, ale dlouhodobé pití nad 50 ml/den má rozhodně nepříznivé účinky na krevní tlak. V porovnání s frekvencí konzumace alkoholu je vliv objemu na krevní tlak větší.
3.2.4 Nedostatek fyzické aktivity: Mezi jednotlivci s normálním krevním tlakem mají sedaví a fyzicky neaktivní jedinci o 20 % až 50 % zvýšené riziko rozvoje hypertenze ve srovnání s aktivními kontrolami stejného věku. Statické faktory chování, jako je dlouhodobé sledování televize, mohou nezávisle ovlivnit vznik obezity a cukrovky. Čas strávený sledováním televize pozitivně koreloval s rizikem obezity a cukrovky. Sledování televize se zvýšilo o 2 hodiny denně, riziko obezity vzrostlo o 23 % a riziko cukrovky o 14 %; Sedavé zaměstnání se zvyšuje o 2 hodiny denně, riziko obezity se zvyšuje o 5 % a riziko cukrovky o 7 %.
3.2.5 Dlouhodobý duševní stres: Dlouhodobý duševní stres, hněv, úzkost a zhoubné podněty z okolního prostředí (jako je hluk) mohou vést k výskytu hypertenze. Únava, nedostatek spánku, úzkost, strach a deprese mohou také způsobit hypertenzi.
